PELHŘIMOV

Pelhřimov, město rekordů a kuriozit, ale samozřejmě i historie se nachází na okraji Českomoravské vrchoviny, bývá nazývano „Bránou Vysočiny“.

Status: město (okresní)
Celková výměra: 9526 ha
Počet obyvatel: 16105 (k 1.1.2018)
Kraj: Vysočina
Obvody, části: Benátky, Bitětice, Čakovice, Hodějovice, Houserovka, Chvojnov, Janovice, Jelcovy Lhotky, Kocourovy Lhotky, Lešov, Lipice, Myslotín, Nemojov, Ostrovec, Pejškov, Pelhřimov, Pobistrýce, Radětín, Radňov, Rybníček, Skrýšov, Služátky, Starý Pelhřimov, Strměchy, Útěchovičky, Vlásenice, Vlásenice-Drbohlavy
Střední nadmořská výška: 500 m n. m.
Nejníže položený bod: 463 m n. m. (na řece Hejlovce)
Nejvýše položený bod: 688 m n. m. (vrch Dílce v místní části Ostrovec)

Prvotní osídlení se pravděpodobně rozkládalo kolem kostela sv. Víta a v ulici Hrnčířské již v první polovině 13. století. Město bylo založeno v roce 1290 biskupem Tobiášem z Bechyně bylo osídleno převážně německými osadníky.
V období husitských válek stál Pelhřimov na straně táboritů. Výhodná poloha města na rozhraní panství Rožmberků a pánů z Kunštátu sehrála roli i po skončení nepokojů v procesu usmiřování panstva. Pelhřimov byl vybrán v letech 1446-1450 jako místo konání zemských sjezdů, kterých se osobně účastnil i Jiří z Poděbrad.
Rozvoj města příznivě ovlivnila těžba stříbra v okolí Křemešníku. Roku 1434 přešlo město do držení Trčků z Lípy, kteří panství roku 1550 prodali Adamu Říčanskému z Říčan. Ten dal v těsné blízkosti městských hradeb postavit zámek. Roku 1596 byl Pelhřimov císařem Rudofem II. povýšen na královské město.
Slibný rozvoj města zastavily represe po stavovském povstání. Zkázu dokonal obrovský požár města v roce 1646, kdy většina městských staveb lehla popelem. Další katastrofální oheň zničil město v roce 1766, ale právě díky tomu mají měšťanské domy jednotný renesančně-barokní charakter.
V devatenáctém století zde zakotvil průmysl kartáčnický, pletařský a výroba zemědělských strojů. přetrvala dodnes. Dlouhou tradici má pivovarnictví, pivo se zde začalo vařit roku 1552.

POVĚST O ZALOŽENÍ MĚSTA

Jedna z pověstí hovoří o tom, že biskup Peregrin (Pelhřim z Vartenberka), který se při své pouti do Říma v letech 1225 – 1226 zastavil u studánky Belky, byl natolik okouzlen krásou krajiny, že zde založil město, které nazval svým jménem – Pelhřimov. Pelhřimovští měšťané mu zachovali věčnou vzpomínku tím, že jeho siluetu umístili do svého městského znaku.

Historické jádro královského města Pelhřimov bylo již v roce 1969 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Dochovaly se zde zbytky původního městského opevnění se dvěma středověkými branami a baštou. V jedné z nich dnes sídlí Muzeum rekordů a kuriozit. Na náměstí se nachází řada renesančních a barokních měšťanských domů, například pozdně renesanční Šrejnarovský dům s muzejní expozicí či Broumovský dům a také empírová kašna. Výraznou dominantou historického centra je děkanský kostel sv. Bartoloměje ze 13. století. Původně gotický kostel sv. Víta pocházející z počátku 14. století byl v 18. století zbarokizován dnes je využíván jako výtvarná galerie a dějiště koncertů vážné hudby. Z dalších významných památek se v Pelhřimově nachází například barokně přestavěný zámek ze 16. století, barokní poutní kaple P. M. Bolestné či děkanská zahrada.

DOSTUPNOST

Pelhřimov leží 27 km západně od Jihlavy, 74 km severovýchodně od Českých Budějovic a 93 km jihovýchodně od Prahy.

• Vlakem: žst. Pelhřimov (trať č. 224), vzdálenost 1,4 km z centra.
• Autobusem: autobusové nádraží, vzdálenost 900 m z centra.
• Autem: přibližně na polovině cesty po dálnici D1 mezi Prahou a Brnem, EXIT 90 u Humpolce; silnice č. 34 z Humpolce nebo z Kamenice nad Lipou; silnice č. 19 ze směru Tábor; silnice č. 112 ze směru Vlašim nebo ze směru Horní Cerekev; silnice č. 602 ze směru Jihlava.
• Na kole: cyklostezka č. 1219, 5129.
• Pěšky: červená TZ ze směru Křemešník nebo ze směru Červená Řečičce.

Zdroj informací: www.mestopelhrimov.cz