Využívání přírodních léčivých zdrojů patří mezi nejstarší prostředky, které byly vlastní člověku ve všech etapách vývoje. Organizovaná lázeňská péče v Třeboni má svou tradici trvání více než 100 let. Je historickou skutečností, že v roce 1883 absolvovali první pacienti lázeňskou léčbu v Bertiných lázních, které založil a uvedl do provozu místní učitel a kronikář Hucek. Na břehu Zlaté stoky, s výhledem do rozsáhlých luk s lesnatým horizontem, postavil lázeňskou budovu a tak byl položen základ třeboňského lékařství.
Koncem roku 1909 se stala majitelkou lázní Rosalie Vlčková. Fakt, že tehdy poskytovaná lázeňská péče nebyla určena prostým lidem, potvrzuje cena jedné slatinné koupele - činila 16-21 korun rakouské měny. V roce 1939 Rosalie Vlčková prodala lázně městu Třeboň. Byla provedena rekonstrukce lázeňské budovy a léčebných zařízení a provoz byl obnoven 30.6. 1940. Od roku 1941 sloužila budova lázní jako ubytovna pro evakuované německé děti. Koncem druhé světové války byl v objektu lázní zřízen lazaret pro maďarské vojáky a po osvobození v roce 1945 sloužilo zařízení jako lazaret sovětské armády.
Lázeňský provoz byl opětovně zahájen v roce 1946. V roce 1948 byly k dosavadní budově přičleněny objekty hostince "Na novém světě" a obytný dům Státních lesů a statků zvaný Rambouskovna. Správu lázní vykonávaly Čs. státní lázně a zřídla v Praze.
K 1.1. 1957 byla vytvořena lázeňská organizace Československé státní lázně Třeboň, kterou vytvořily Čsl. státní lázně Třeboň, Čsl. státní lázně Bechyně a Čsl. státní lázně Vráž u Písku. Ke vzniku organizace byla lůžková kapacita v Třeboni 57 lůžek. V průběhu let 1957-64 dochází ke generální přestavbě a rozšíření lázní, byly vytvořeny podmínky i pro rozvoj ambulantní péče.
Původně městské lázně jsou významným dokumentem rozvoje socialistického zdravotnictví od roku 1948. Stát nabyl výsadního práva k lázeňskému a zřídelnímu majetku, léčebná péče byla zpřístupněna širokému okruhu obyvatelstva a v roce 1951 začleněna do jednotného systému léčebně preventivní péče.
Významným okamžikem rozvoje byla výstavba lázeňského sanatoria Aurora v Třeboni, které bylo uvedeno do provozu 7.11. 1975. Propojením jednotlivých částí objektu byl vytvořen celek, splňující podmínky pro celoroční provoz pro optimální naplňování potřeb pacientů. V průběhu roku 1983 byl připojen k sanatoriu objekt krytého rehabilitačního bazénu, sauny, tělocvičny a solária. Tak byl vytvořen moderní lázeňský celek v Třeboni, kde se denně podrobuje lázeňským léčebným procedurám ve formě ústavní i ambulantní péče 600 - 700 pacientů.
V roce 1960 obdrželo město Třeboň lázeňský statut. Lázeňská zařízení již uvítala řadu vzácných hostů z oblastí veřejného, politického i kulturního života a v léčebnách bylo léčeno mnoho nemocných s chorobami pohybového ústrojí jak z tuzemska, tak i ze zahraničí.