Včera v osm večer uplynulo rovných 250 let od chvíle, kdy se v Salcburku rozplakalo dítě jménem Wolfgang Amadeus Mozart. Jeden z největších skladatelů všech dob začal jako šestileté zázračné dítě, mocně propagované otcem Leopoldem, doslova brázdit Evropu.
Návštěvu génia i jeho kulaté narozeniny si připomínají od Vídně, přes Frankfurt a Paříž až po Londýn. Nejinak je tomu v Brně.
Celoroční program desítek mozartovských koncertů doplní plastika. První z plánovaných dvanácti soch velikánů spjatých s Brnem, kterými chtějí radní zkrášlit město, bude patřit právě Mozartovi.
Výtvarná soutěž na podobu památníku skladatele, který v říjnu 1767 poprvé navštívil Brno, bude vypsána do jara. Zřejmě bronzový Mozart bude postávat na Zelném rynku před divadlem Reduta, v jehož taverně den před koncem roku 1767 koncertoval. Mozart se v Brně zastavil jako jedenáctiletý a málokdo už ví, že to bylo spíše náhodou. Leopold Mozart měl totiž i se svými dvěma dětmi - Wolfgangem a jeho sestrou zvanou Nannerl - původně namířeno do Vídně na svatbu šestnáctileté dcery Marie Terezie. Mladinká nevěsta ovšem krátce před sňatkem podlehla epidemii černých neštovic.
Vídeň se ponořila do smutku, zákazu divadelních i koncertních vystoupení a hygienických opatření. Z koncertů sourozenecké dvojice Mozartových sešlo.
Otec rodiny Leopold rázem změnil plány. Potřeboval děti odvézt do bezpečí a zároveň chtěl využít styků s bohatými příznivci hudby na Moravě. V pátek odpoledne 23. října 1767 z Vídně vyjel kočár. Cílem Mozartových bylo Brno, později Olomouc.
Mozart v Brně koncertoval náhodou
Při cestě do Olomouce přenocovali v neznámém brněnském hostinci a 26. října ještě poobědvali ve Vyškově. Nikdo z rodiny netušil, že v Brně stráví Vánoce roku 1767. „Do Vídně nepřijedeme před 1768, protože se v Brně přece jen budem muset nejméně 10 dní zdržet,“ poznamenal si ještě v Olomouci Leopold Mozart.
A tak se rodinka zřejmě zúčastnila vánočních mší u svatého Jakuba, zašla si na Petrov a historici fantazírují, že si malýWolfgang zahrál i na varhany v kostele svatého Tomáše. Měly 38 rejstříků na třech manuálech a patřily k největším varhanám v českých zemích.
30. prosince 1767 nastal pro Brno „den D“. Zázračná dvojice sourozenců se předvedla místní honoraci z řad šlechty, duchovenstva i měšťanů ve zdejší taverně na Zelném trhu.
Jeden z hostů, převor augustiniánů ze Šternberka Aurelius Augustin, si poznamenal do diáře: „...v obecním domě řečeném taverna se k obdivu všech producírovali jedenáctiletý hoch ze Salcburku se svou patnáctiletou sestrou na křídle, přičemž ji i jeho doprovázeli další brněnští hudebníci na rozličné nástroje. On však nemohl snést trumpety, neboť nebyly s to zahrát čistě unisono.“ Vpaláci hraběte Františka Antonína Schrattenbacha a dnešní Mahenově knihovně v Kobližné ulici Mozart tehdy přespal.
V sobotu 9. ledna 1768 se Mozartových kočár rozjel znovu směrem Vídeň. O tom, jak strávili brněnských čtrnáct dní až do období Tří králů, je jen hromada hypotéz. Nikdo dnes není schopen ani říci, jestli se koncertů v Redutě neuskutečnilo více či jaké skladby malý Mozart s dospívající Nannerl hráli.
Možná Mozart odehrál i něco ze svého repertoáru. Na konci roku 1767 byl jedenáctiletý chlapec už úspěšným skladatelem, jehož některá díla už dokonce vyšla tiskem.
Jak píše ve své knize Mozart a Brno Olga Erhartová, ne všechny zázračné děti měly v Brně na růžích ustláno.
Jednadvacet let po Mozartovi se v Brně za krutého mrazu ocitnuli desetiletý Johann Nepomuk Hummel a jeho otec. Dvě vystoupení však nevzbudila zájem. „Páni v Brně jsou, jak se zdá, většinou chudáci, raději všechno promarní s děvkami a v kartách, pranic nerozumějí umění,“ posteskl si nad vkusem Brňanů Josef Hummel.
Ještě v roce 1824 Brňané slyšeli nejznámější místní dítě. Desetiletý houslista a rodák z Křenové Heinrich Wilhelm Ernst se později stal soupeřem Paganiniho.
Autor: LUBOŠ MAREČEK
Zdroj iDnes.cz