Kostel a fara byly ve Žďárné již ve středověku. O vzhledu tohoto starého kostela není z písemných zpráv nic známo. Zachoval se však jeho půdorys, nakreslený v polovině 18. století a označený rukou brněnského architekta Františka Antonína Grimma. Existence starého kostela ve Žďárné potvrzují některé písemné zprávy . Je to v první řadě zmíněná zpráva o žďárenském faráři Martinovi z roku 1418, dále pak zpráva z roku 1569, kdy při prodeji boskovického panství Jarošovi z Zástřizl, je uvedena ves Žďárná s kostelním podacím. Zpráva o žďárenském kostele má i Wolny v Kirchliche topografie von Máhren. Roku 1672 měl kostel jeden oltář a potřebné kostelní náčiní k bohoslužbám si nosili kněží z Boskovic. Bohoslužby ve žďárenském kostele byly konány jen na svátek Bartoloměje. Potvrzení toho, že kostel ve Žďárné byl zasvěcen Bartoloměji, čteme v boskovické matrice zemřelých. Existenci kostela ve Žďárné na počátku 18 století potvrzuje i Mullerova mapa z roku 1716 na níž je obec Žďárná zakreslena jako ves s kostelem. Kaplanka stála tam , kde dnes stojí farní budova. Kolem kostela býval hřbitov. Na tomto hřbitově se pochovávalo do roku 1759, pak jen příležitostně asi do roku 1775, kdy byl tento hřbitov zrušen úplně. Nový hřbitov byl zřízen roku 1759 na pravé straně cesty vedoucí ke mlýnu. Kostel v nynější podobě byl vystavěn v letech 1759-1760 nákladem Leopolda hrabětem z Diettrichsteinu.