PRÁŠILY

Prášily (německy Stubenbach) jsou horskou obcí, která se rozprostírá na obou březích Prášilského potoka na úpatí hory Ždánidla. Obec je východiskem pro řadu atraktivních turistických cílů jako je ledovcové Prášilské jezero, jezero Laka, rozhledna Poledník, pěší hraniční přechod Gsenget nebo bývalá sklářská osada Hůrka s kaplí.

Status: obec
Celková výměra: 11 227 ha
Počet obyvatel: 158 (k 1.1.2020)
Okres: Klatovy
Obvody, části: Prášily, Nová Hůrka
Střední nadmořská výška: 880 m n. m.
Nejníže položený bod: 740 m n. m., řeka Křemelná
Nejvýše položený bod: 1315 m n. m. vrch Poledník

HISTORIE

První písemná zmínka o obci je z roku 1732. Bohaté a do té doby nedotčené lesy budily zájem sklářských podnikatelů jako možný zdroj levného paliva pro sklářské hutě. V té době prošla obec obdobím rozkětu.
V roce 1749 koupil okolní lesy skelmistr Lorenz Gattermayer, aby v oblasti založil sklárny. Za jeho období zde pracovaly dvě sklárny pro výrobu zrcadlového skla. K dalšímu rozvoji skláren došlo za nového majetele, hraběte Kinského, kdy se zde vyrobilo až sedmdesát tisíc zrcadel ročně, s exportem do Prahy, Norimberka, Vídně, Petrohradu a Turecka. V roce 1787 zde otevřeli školu a počali se stavbou kostela.
Konec pro prášilské sklárny znamenala stavba Vchynicko - tetovského plavebního kanálu, realizovaná v letech 1799 až 1801 z podnětu nového majitele statku knížete Josefa Schwarzenberka. Kanál totiž umožnil efektivní prodej dřeva do vnitrozemí, zatímco využívání dřeva jako paliva v hutích se ukázalo jako krajně nehospodárné. Počátkem dvacátých let 19. století prášilské sklárny i jejich doplňkové provozy zanikly. Do opuštěných domků sklářů se nastěhovali dřevorubci a lesní dělníci.
Začátek dvacáteho století až do roku 1933 byl v Prášilech ve znamení tradiční ruční výroby papíru.
Před první světovou válkou náleželo panství Schwarzenberkům a Prášily byly centrem společenského a hudebního života Šumavy.
Ve 20. století byla obec začleněna do vojenského výcvikového újezdu Dobrá voda a téměř vysídlena a pro veřejnost uzavřena. Prázdne domy se staly terčem pro vojenskou techniku a vymazány z mapy. Zůstalo asi 25 domů.
Od 90. let dvacátého století vyl vojenský újezd zrušen a oblast opět zpřístupněna turistům.

PAMÁTKY

• Hůrka (Hurkenthal) je zaniklá šumavská sklářská osada, pozůstatky kostela sv. Vincence Ferrerského, hřbitovní kaple.
• sv. Kříže.
• Pozůstatky farního kostela sv. Prokopa Opata (do roku 1979).
• Pomník zaniklých obcí na Prášilsku.

DOSTUPNOST

Vzdálenost vzdušnou čarou 30 km J směrem od okresního města Klatovy.

• Autobusem: autobusové linky ze Sušice a Železné Rudy.
• Pěšky: červená TZ ze směru Železná Ruda nebo ze směru Modrava; žlutá TZ ze směru Kvilda, Zadov; zelená TZ ze směru Rejštejn.
• Na kole: cyklostezka č. 2113, 2119.
• Autem: Z Klatov 50 km, po E53 směr směr Železná Ruda, před Železnou Rudou odbočit na silnici II/190 a po 5 km za Novou Hůrkou na křižovatce Skelná odbočit směr Prášily. Ze Sušice 24 km, směr Hartmanice. Ze Srní 11 km. Parkování v obci pouze na vyhrazených parkovištích s poplatkem.

Zdroj informací: www.sumavanet.cz/icprasily; použitý text PhDr. Vladimír Horpeniak, Muzeum Šumavy, Kašperské Hory