Úvod - Slovácko a Bílé Karpaty - Kyjov - KYJOV
Tip: zvolte region z mapy
Zobrazit celou ČR
|
Zvoleno: Slovácko a Bílé Karpaty - Kyjov - Muzea
|
Region |
|
Typ |
|
Obec |
|
|
|
České Švýcarsko a Šluknovsko, Krušné hory a podkrušnohoří, Západočeské lázně a Krušné hory západ, Písecko, Strakonice a Táborsko, Jižní Čechy, Krkonoše, Plzeňsko, Lužické hory a Liberecko, Beskydy, Ostravsko, Opavsko a poodří, Pardubicko, Chrudimsko a Hlinecko, Střední Čechy západ, Znojmo a Podyjí, Jizerské hory a Frýdlantsko, Kladské pomezí |
|
|
KYJOV |
|
|
Kyjov leží na okraji teplé Panonské nížiny, která je od severu chráněna Ždánickým lesem a pohořím Chřiby. Jsou to nízká pohoří především s dubovými a bukovými porosty. Jižně od Kyjova lemuje území komplex borových lesů rozložených na pískách. Kyjovem protéká říčka Kyjovka pramenící v Chřibech.
Město Kyjov náleží do Kyjovské vinařské oblasti. Tato oblast se rozprostírá mezi Svatobořicemi-Mistřínem, Dambořicemi, Ždánicemi, Jestřabicemi a Ježovem. Ve velké většině obcí této vinařské oblasti se v jarním období konají výstavy vín a košty. Nejvíce pak v období velikonočním.
Díky této poloze má i zdejší vinařství specifický ráz. Vzhledem k severnějšímu položení vinic jsou pro Kyjovsko typické ranější odrůdy vinné révy – Muškát moravský, Rulandské šedé, Ryzlik rýnský a Müller–Thurgau.
Kyjovem procházejí dvě vinařské stezky, Moravská vinařská stezka a Kyjovská vinařská stezka. V nejbližším okolí vede Bzenecká a Mutěnická vinařská stezka. Vinařské stezky vedou převážně vinicemi, sady, areály sklepů, a to zpravidla po místních komunikacích. Za zmínku stojí sklepy vlkošské, kelčanské, skoronické, milotické.
Status: město Celková výměra: 2987 ha Počet obyvatel: 13 tis. Okres: Hodonín Obvody, části: Kyjov, Boršov, Nětčice, Bohuslavice Střední nadmořská výška: 192 m n. m. Nejnižší nadmořská výška: 189 m n. m., řeka Kyjovka Nejvyšší nadmořská výška: 463 m n. m. Lenivá hora Je členem: Ždánicko, Babí lom, Hovoransko, Nový Dvůr/Hovoransko, Moštěnka, Podchřibí, Bzenecko, Ždánický les – Politaví.
HISTORIE MĚSTA
I když první písemná zpráva o Kyjově pochází až z roku 1126, území, kde se město v současné době rozkládá, bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z doby paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové i železné, z období římského, z doby stěhování národů, doloženo je i osídlení slovanské. Opat hradišťského kláštera Michal se zasloužil o rozvoj Kyjova ve 12. století. Nechal vystavět kamenný románský kostel sv. Martina, ochránce měst. Premonstráti založili tržiště, jehož plocha i tvar se zachovaly v podobě kyjovského náměstí. V roce 1201 se Kyjov stává městečkem. V roce 1284 ho dal král Václav II. opevnit palisádou, valem a vodním příkopem. Od roku 1548 se může pyšnit titulem - město královské.
PAMÁTKY, ZAJÍMAVOSTI
Místní částí města Kyjova je obec Bohuslavice. Leží severně asi 4 kilometry od centra. Bohuslavice jsou zajímavou přírodní, rekreační a archeologickou lokalitou. Jižně od obce se nachází archeologická lokalita nazývaná Tvrza. Na ostrém hřbetu nad kostelem najdete středověké opevnění – tzv. Hrad. Obě lokality jsou spolu s kostelem svatého Filipa a Jakuba v Bohuslavicích, sochou svatého Jana Nepomuckého a sloupem Panny Marie kulturními památkami.
Kyjov se díky své poloze stal terčem častých nájezdů a válečných tažení, v 17. století byl několikrát vypálen a vypleněn. Proto není příliš bohatý na historické památky. Ke kulturním památkám města patří renesanční radnice vystavěná italskými staviteli v letech 1561 - 62, raně barokní mariánský sloup Nanebevzetí Panny Marie,renesanční zámeček, který je nejstarší dochovanou budovou ve městě (z roku 1540), v roce 1911 byl opatřen sgrafity Jano Köhlera a od roku 1928 hostí Vlastivědné muzeum, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně kapucínský, kaple sv. Josefa, kaple sv. Rocha a chudobinec Dominika Jurovského v barokním slohu, jenž sloužil jako útulek pro 12 zchudlých měšťanů.
KULTURA
Do Kyjova přijíždějí návštěvníci především za folklorem a krásami lidových krojů. Bohaté sbírky písňového materiálu z regionu Kyjovska jsou živnou půdou pro vznik mnoha cimbálových muzik, dechových hudeb a tanečních souborů.
V Kyjově se pravidelně ve čtyřletém cyklu (již od roku 1921) pořádají národopisné slavnosti „Slovácký rok“, které pokaždé přivábí do srdce Slovácka tisíce příznivců národopisu z České republiky i ze zahraničí. Účastní se nejen desítky folklórních souborů a cimbálových muzik, ale i samotní občané Kyjova a okolních obcí. Každoročně v polovině srpna se zde pořádají „Kyjovské letní slavnosti“ a v listopadu pak „Martinské hody“.
Na Velikonoční neděli a první svátek vánoční se konají tradiční besedy u cimbálu.
Město Kyjov je zařazeno do festivalu vážné hudby Concentus Moraviae. V měsíci červnu jsou zde pořádány každoročně dva koncerty, z nichž jeden je umístěn do prostředí zámku v Miloticích.
Centrem kulturního dění ve městě je Městské kulturní středisko, kino Panorama, letní kino, městská knihovna a galerie – Radniční galerie, Galerie Doma, Galerie Ve škole při J. A. Komenského. SPORT, TURISTIKA
Ke sportovnímu vyžití slouží letní koupaliště, areál městského stadionu, fotbalové a baseballové hřiště, tenisové kurty a skatepark.
OSOBNOSTIVáclav Bzenecký starší (+1575) vybudoval radnici jako kyjovský purkmistr, 44 let radním Pavel Aquilinas Vorličný (1520 – 1569), spisovatel, básník, překladatel z latiny, autor prvního českého slabikáře, farář podobojí Josef Klvaňa (1857 – 1919), první ředitel českého kyjovského gymnázia, etnograf, přírodovědec Joža Úprka (1861 – 1940), autor žánrových obrázků ze Slovácka, autor Jízdy králů na Kyjovsku, měl v Kyjově ateliér Petr Bezruč, vl. jm. Vladimír Vašek (1867 – 1958), autor básně Kyjov, součástí Slezských písní, zhudebněné Vítězslavem Novákem. V r. 1896 zastupoval Kyjovského poštmistra Jano Koehler (1873 – 1941), akademický malíř ze Strážovic, vyzdobil sgrafity a freskami 35 kostelů a chrámů, v Kyjově farní kostel, gymnazijní kapli a zámeček (Vlastivědné muzeum Kyjov) Jan Kučera (1875 – 1947), profesor gymnázia, zakladatel kyjovského muzea a archivu Sergej Ingr (1894-1956), armádní generál, ministr národní obrany londýnské vlády, vyslanec v Holandsku Ctibor Sonevend (1898 – 1980), divadelní a rozhlasový režisér PhDr. Rudolf Hurt (1902 – 1978), profesor MU v Brně, zemský archivář, autor monografie o Kyjově Vojtěch Rozner (1905 – 1991), básník a prozaik, autor Galánečky z Ježova Jura Petrů (1922 – 1984), zakladatel a primáš kyjovské cimbálové muziky PhDr. Vlastimil Tom Pantůček (1923 – 1995), spisovatel, dramaturg, rozhlasový režisér, spoluzakladatel Večerního Brna Vojtěch Holcman (1925 – 1985), kronikář, historik, etnograf, zakladatel Jízdy králů ve Skoronicích
Čestní občané města 1993 - JUDr. Ivan Jelínek (nar. 6. 6. 1909 – zem. 27. 9. 2002), kyjovský rodák žijící v Londýně, básník, spisovatel, překladatel a účastník zahraničního odboje jako válečný zpravodaj na západní i východní frontě 1994 – In Memoriam PhDr. Miroslav Skála (nar. 6. 4. 1924), absolvent kyjovského gymnázia, spisovatel a dramatik 1994 – generálmajor let. v. v. Vladimír Nedvěd (nar. 27. 3. 1917), absolvent kyjovského gymnázia, velitel 311. čs. Bombardovací perutě RAF, nositel 4 čsl. Válečných křížů, Řádu Bílého lva a vysokých řádů britských. Žije v Austrálii 1998 – Gertruda Gruberová – Goepfertová (nar. 16. 6. 1924), absolventka kyjovského gymnázia, malířka a básnířka žijící v Rosenheimu (SRN) 2001 – MUDr. Karel Macháček (nar. 11. 1. 1916), absolvent kyjovského gymnázia žijící v Convey Island (VB), lékař RAF, spoluzakladatel Mezinárodního dne studentstva, Rytíř českého lékařského stavu z r. 2002 2002 – Josef Somr (nar. 15. 4. 1934), absolvent kyjovského gymnázia, divadelní a filmový herec, dvojnásobný nositel Thalie, člen ND od r. 1978 2002 – Vladimír Vašíček (nar. 29. 9. 1919), akademický malíř ze Svatobořic – Mistřína, pokračovatel předválečné avantgardy
DOSTUPNOST
Kyjov leží 25 km jihozápadně od Uherského Hradiště.
- Silniční spojení: trasa Brno – Kyjov - Veselí nad Moravou – Banská Bystrica na silnici I. třídy č. 54, situováno z východu na západ. Ze severu na jih vede silnice II. třídy č. 432 trasa: Kroměříž – Kyjov – Hodonín.
- Autobusová doprava: integrovaný dopravní systém JMK
- Železniční doprava: trať č. 340 Brno – Uherské Hradiště.
ZDROJ INFORMACÍ: www.mestokyjov.cz
|
|
Města a obce 2,8 km KOSTELEC 3,7 km VLKOŠ 3,7 km BUKOVANY 3,9 km SKORONICE 4,2 km SVATOBOŘICE-MISTŘÍN 4,7 km MORAVANY 5,3 km ŽÁDOVICE 5,5 km STRÁŽOVICE 6,1 km MILOTICE 6,5 km JEŽOV 7,4 km VRACOV 7,6 km LABUTY 7,8 km LOVČICE 7,9 km NENKOVICE 8,1 km ŽELETICE 8,1 km VACENOVICE 8,3 km ŽERAVICE 8,5 km VŘESOVICE 8,7 km ŠARDICE 9,3 km ŽDÁNICE 10,2 km TĚMICE 10,4 km RATÍŠKOVICE 10,4 km OSVĚTIMANY 10,5 km DUBŇANY 11,0 km BZENEC 11,1 km KORYČANY 11,2 km HOVORANY 11,3 km MOUCHNICE 11,6 km ŽAROŠICE 13,4 km UHŘICE (HODONÍN) 13,6 km MUTĚNICE 13,8 km VÁŽANY 14,2 km STUPAVA
|
| | | | | | |
|