Úvod - Krušné hory a podkrušnohoří - Bílina - BÍLINA
Tip: zvolte region z mapy
Zobrazit celou ČR
|
Zvoleno: Krušné hory a podkrušnohoří - Bílina - Kina
|
Region |
|
Typ |
|
Obec |
|
|
|
Český ráj, Moravský kras a Blansko, Českomoravské pomezí, Plzeňsko, Střední Čechy jihovýchod, Hradecko a Podzvičínsko, Břeclav a Pálavské vrchy, Šumava, Pardubicko, Chrudimsko a Hlinecko, Jižní Čechy, Kladské pomezí, Střední Čechy západ, Orlické hory a podhůří, Střední Morava Haná, Krkonoše |
|
|
BÍLINA |
|
|
Město Bílina leží v severozápadních Čechách, mezi městy Most a Teplice. Protéká jí říčka Bílina, která se dále vlévá do Labe. Dominantou města a okolí je znělcový masiv Bořeň, který je státní přírodní rezervací, tyčí se do výšky 530 m a je častým cílem turistů a horolezců. Vede zde naučná stezka.
Status: město Celková výměra: 3239 ha Počet obyvatel: 17205 (k 1.1.2017) Okres: Teplice Obvody, části: Střední nadmořská výška: 207 m n. m.
HISTORIE
Město Bílina oslavilo v roce 1993 své milénium, již v 10.stol. se stalo správním střediskem, jímž přemyslovská moc zasahovala do česko-saského pomezí. V místech dnešního zámeckého parku stálo bílinské hradiště, vystavěné na rolovém ostrohu. Důležitost bílinského opevnění se ukázala v době války knížete Břetislava I. s císařem Jindřichem III. v roce 1040. V průběhu 12. století si vytvořil ze statků v bílinské provincii mohutnou základnu rod Hrabišiců. Ještě počátkem 13.století si Bílina udržela postavení centra provincie. Potom se působiště správního střediska přesunulo do královského města Mostu. Roku 1237 daroval král Václav I. Bílinu svému oblíbenci, Ojířovi z Frýdberka. Ten nechal postavit na špici ostrohu vedle bývalého hradiště gotický hrad, na jehož místě dnes stojí bílinský zámek. Do nově budovaných opevnění pojal i městečko, jež bylo chráněno hradbami a vodními příkopy, využívajícími vody z řeky Bíliny. Hradby byly dále opravovány a budovány, jejich zbytky se zachovaly v dnešní Seifertově ulici a v podobě tzv. husitské bašty, která je pozůstatkem městského opevnění z doby kolem roku 1470. Již v 15. století se na jihovýchodě náměstí nacházel chrám sv. Petra a Pavla, proti němu v nároží stála nejstarší radnice.
V roce 1318 získal město dvořan krále Jana Lucemburského, Ota z Bergova. Do začátku 15. století patřila Bílina německým držitelům, teprve v roce 1407 připadlo panství Koldicům z Krupky, kteří se postupně počešťovali. V době husitských válek získal Bílinu husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který musel pod tlakem saských knížat v roce 1436 Bílinu vrátit pánům z Koldic. Ti drželi město až do roku 1502, kdy Těma z Koldic byl nucen podstoupit město Děpoldovi z Lobkovic, zakladateli bílinské větve starobylého šlechtického rodu. V roce 1513 pak získali Lobkovicové hrad a panství do dědičného držení. V této době prodělávalo město velký rozkvět. V roce 1510 udělil král Vladislav II. měšťanům právo pořádat na sv. Martina jarmark. Nastal rozvoj řemesel, 1549 dostalo město od krále Ferdinanda I. nový městský znak, který je platný dodnes. V 16. století sužovalo město několik požárů. V průběhu 16.století žili zde Češi a Němci vedle sebe. Lobkovicové a převážná část měšťanů vyznávali katolickou víru. Po tíživé třicetileté válce Lobkovicové v roce 1660 potvrdili městu jeho privilegia. V letech 1665 – 1697 vládl v Bílině hrabě Václav Ferdinand Lobkovic, význačný císařský diplomat. Ten na místě bývalého hradu nechal vystavět raně barokní zámek.
Lázeňství se ve městě rozvíjelo v době vlády kněžny Eleonory, tj. do roku 1720. Smrtí této kněžny vymřeli bílinští Lobkovicové po přeslici a vlády nad dominiem se ujala roudnická větev tohoto rodu. Zdejší minerální voda se užívala k léčebným účelům odedávna. V 19. století se bílinské lázně dále rozrůstaly. Mezi jinými je navštívili: Alexander von Humbold, J.W. Goethe, L. Beethoven, K.H. Borovský. Rozvoj průmyslu zasáhl v 19.století i Bílinu. Postupně byly zbořeny hradby, které znesnadňovaly výstavbu města. V letech 1811 – 1812 byla postavena silnice Teplice – Bílina – Louny, v roce 1827 na Duchcov, 1863 byl vybudován kamenný most přes řeku Bílinu a 1872 získalo město železniční spojení na trati Ústí nad Labem – Chomutov. Současnost města je poznamenána povrchovou těžbou uhlí. Elektrárna Ledvice byla postavená v r. 1965, chudeřická sklárna, pobočka Seby Tanvald a další drobné podniky.
PAMÁTKY
Barokní zámek (1676-1682) byl podle návrhu G.O.Tencally přestavěn z gotického hradu architektem Antoniem della Porta. Uvnitř areálu bašta zv. Manda (zbytek bývalého hradního opevnění). Kostel sv. Petra a Pavla je tvořen trojlodím s odsazeným, pětiboce uzavřeným presbytářem. V přestavbě z let 1573-1575 se prolínají gotické a renesanční prvky. V prostřední a jedné boční lodi se zachovalo zdivo ze 13.století. Dva renesanční náhrobky Lobkoviců. Na Mírovém náměstí najdeme kašnu se sochou sv.Floriána (1682) a mariánský sloup (pol. 17.stol.) od G.P.Toscana. Secesní radnice (1908-1910) svědčí o velkých možnostech tehdejší městské rady. Husitská bašta, součást původních hradeb, vznikla kolem roku 1470.
RELAXACE A SPORT
Ve městě se nachází zastřešený zimní stadion, plavecká hala, koupaliště s autokempem, atletický stadion, sportovní areál – Tyršova zahrada, Černá hala a další.
KULTURA
Kulturní program zajišťuje Kulturní centrum Kaskáda, které k tomuto účelu spravuje Městské divadlo, Kino Hvězda, Kulturní dům Fontána, amfiteátr na Kyselce, 2 výstavní síně a vyhlídkovou věž. Pod tímto Kulturním centrem vyvíjí svou činnost Bílinské divadelní minimum. O kulturní vzdělávání občanů pečuje i Městská knihovna se svými 2 pobočkami.
DOSTUPNOST
Vzdálenost vzdušnou čarou km S SV V JV J JZ Z SZ směrem od okresního města
- Vlakem: hlavní železniční trasa Most – Teplice (trať č. 130), zastávky Bílina a Bílina - Kyselka.
- Autobusem: hlavní autobusová trasa Most – Teplice.
- Autem: hlavní silniční trasa Most – Teplice, silnice I/13.
Zdroj informací : www.bilina.cz
|
|
|