SLOVÁCKO A BÍLÉ KARPATY

Slovácku se nenadarmo říká Zahrada Moravy, je to kraj vína, slunce, lidové hudby, zpěvu a tance, stále živého folklóru, pestrých, bohatých krojů k vidění i v ulicích při mnoha slavnostech, kraj, který má bohatou historii. Poutavost Slovácka netvoří jen malebná příroda v údolí úrodné řeky Moravy, ale i pohostinné a přátelské obyvatelstvo. Setkáme se zde i se specifickým nářečím, které spolu s charakteristikou kraje a lidí úchvatně zachytil lidový vypravěč, malíř a spisovatel Zdeněk Galuška v knize "Slovácko sa súdí aj nesúdí", jejíž povídky byly i zfilmovány.

Oblast Slovácka leží na pomezí historických zemí Moravy a Slovenska. Táhne se od Napajedel až k soutoku Moravy s Dyjí. Na východě tvoří jeho přirozenou hranici Bílé Karpaty, na jihu hranice s Rakouskem, na západě je hranicí lesnaté pohoří Chřiby a na severu zlínská vrchovina, kde Slovácko sousedí s Valašském. Z národopisného hlediska se Slovácko rozděluje na Horňácko (horská oblast moravských Kopanic v okolí Starého Hrozenkova), luhačovické Zálesí (tvoří přechod mezi Slováckem a Valašskem) a Dolňácko (nížinatá oblast v Pomoraví). Jižní část Slovácka tvoří národopisná oblast Podluží v nížinné krajině dolnomoravského úvalu. Krajem SLovácka protéká dolní tok Moravy. Pozoruhodná rozmanitost přírody a stále živá tradice stále láká k objevování tohoto kraje.

Významnými místy jsou Strážnice, historicky známé město v Dolnomoravském úvalu, které je vyhlášené konáním Mezinárodního folklorního festivalu. Ve městě se dochoval zámek s parkem, skanzen – muzeum ve volné přírodě, strážnické brány – zbytky opevnění. Strážnice leží ve vinařské oblasti, která je známá vysokou kvalitou jihomoravských odrůdových bílých a červených vín. Odpočinek, relaxaci, kulturní vyžití a ozdravný pobyt nabízí největší lázeňské město na Moravě - Luhačovice, ale za zmínku stojí i menší lázeňská místa - sirnaté prameny v Ostrožské Nové Vsi, blahodárné pro léčbu pohybového ústrojí a kožních chorob a lázně Leopoldov Buchlovice - Smraďavka.

Dosud je udržována svatodušní Jízda králů ve Vlčnově. Mezi pohořím Chřibů a Ždánickým lesem leží královské město Kyjov, které každoročně pořádá snad nejstarší národopisné slavnosti u nás - Slovácký rok. V Petrově najdeme uspořádané vinné sklepy, tzv. Plže, které jsou prohlášeny památkovou rezervací. Originální zážitek přináší plavba Pomoravím po Baťově kanálu, vybudovaném ve třicátých letech souběžně s tokem Moravy. Úsek dlouhý 60 km je možné projet na vypůjčeném motorovém člunu nebo v kánoi. Významným poutním místem je VELEHRAD, který je spojován už s Velkomoravskou říši a cyrilometodějskou tradicí. V bazilice Nanebevzetí P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje konal mši dokonce papež Jan Pavel II. Tento jeden z největších kostelů v ČR spolu s areálem kláštera tak patří k významným památkám dokládající vývoj architektury a výtvarného umění od doby románské až po současnost. Pozůstatky architektonických prvků objevené při archeologických průzkumech jsou zpřístupněny návštěvníkům v expozici lapidária v podzemí velehradské baziliky. Přilehlý komplex kláštera s kostelem je nepřehlédnutelnou dominantou obce a spolu s hradem Buchlov a na sousedním vrchu s kaplí sv. Barbory tvoří siluetu charakteristickou pro celé okolí. Duši romantika i milovníka historie pohladí procházka po parcích a zámeckých prostorách barokních zámků Milotice a Buchlovice.

Východní část regionu tvoří zmíněné pohoří Bílé Karpaty, na jehož území byla vyhlášena CHKO Bílé Karpaty. Biosférická rezervace UNESCO v Bílých Karpatech je významná unikátní flórou, lze zde najít na sedm set rostlinných druhů, mezi nimiž vévodí vzácné orchideje - vstavače. Pohoří Chřiby má střední výšku 346,6 m, je nejvyšším a nejčlenitějším územím Středomoravských Karpat a táhne se téměř středem Moravy. Chřiby oddělují roviny Hané od jižních rovin Slovácka.

Opomenuta nemohou být města Uherské Hradiště, Uherský Brod ani Hodonín. Jméno Hodonína se vyzpěvuje v písni "V Hodoníně za vojáčka mňa vzali", dnešní sláva vojanství v Hodoníně je však už minulostí. Ze Slovácka vzešlo mnoho významných osobností jako např. první prezident Československé republiky T. G. Masaryk narozený v Hodoníně a český filozof, spisovatel, a především pedagog světového významu J.A.Komenský narozen v Nivnici u Uherského Brodu.

S bohatstvím minulosti se setkáte v muzeích a galeriích na četných místech. Například kulturu Velkomoravské říše dokládá expozice Památníku Velké Moravy ve Starém Městě. V Hodoníně Masarykovo muzeum nebo to může být ve Strážnici Ústav Lidové Kultury. V Mikulčicích je jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v České republice. Byly zde nalezeny důkazy o osídlení zdejší krajiny již v 9. století. Unikátem je Archeoskanzen v Modré u Velehradu, který je skvělým průvodcem Velkomoravským opevněním sídliště Středního Pomoraví.

K letním pobytům láká zejména okolí vodních nádrží Ostrožská Nová Ves, Rusava, Pozlovice a Smraďavka. Krajina láká ideálními terény pro cykloturistiku, prochází tudy část cyklotrasy Moravská stezka. Zajímavosti jsou Moravské vinařské cyklostezky, při toulání vás za nevelkou námahu odmění těmi nejkrásnějšími pohledy na kraj lemovaný zelenými pásy vinné révy.