Zdálky zapadlý kout kdesi za horizontem Čech, zblízka však jedno z nejkrásnějších míst, která u nás můžete navštívit a kam se budete rádi vracet..
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny, kterou protéká řeka Stěnava a je ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn.
Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Status: město
Celková výměra: 2226 ha
Počet obyvatel: 7586 (k 1.1.2017)
Okres: Náchod
Střední nadmořská výška: 395 m n. m.
Správní části: Benešov, Broumov, Kolonie 5. května, Nové Město, Olivětín, Poříčí, Rožmitál, Velká Ves.
HISTORIE MĚSTA
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech – břevnovskými benediktiny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě.
Za husitských válek se Broumov stal opěrným bodem katolické strany. V květnu 1420 byl husity vypálen břevnovský klášter a větší část konventu v čele s opatem Mikulášem uprchla do Broumova.
V průběhu 16. století zaujali broumovští soukeníci přední postavení mezi nejvýznamnějšími středisky výroby a vývozu sukna v Čechách.
Po bělohorské bitvě a po obnovení císařovy moci i na Broumovsku se správa a vlastnictví dominia opět vrátila do rukou břevnovských benediktinů. Škody způsobené klášternímu velkostatku třicetiletou válkou se podařilo úspěšně napravit za opatů Tomáše Sartoria (1663 – 1700) a Othmara Zinkeho (1700 – 1738), kdy řád dosáhl – zvyšováním robotních povinností a poddanských platů, vlastní velkorysou podnikatelskou činností a organizací plátenické produkce několika set domácích tkalců.
V průběhu druhé poloviny 19. století se Broumov vymanil z původní středověké uzavřenosti a zejména po otevření železniční trati Choceň – Broumov v roce 1875 dosáhlo město prudkého rozvoje.
Život v Broumově za 1. světové války byl poznamenán odchodem mužů na bojiště ve východní a jižní Evropě, stagnací průmyslové výroby a existenčními problémy sociálně slabých vrstev.
9. května 1945 Broumov obsadily jednotky sovětské armády a politickou správu postupně přebíraly tvořící se české mocenské orgány. V organizovaném transferu bylo během roku 1946 z Broumovska vysídleno do západní a východní okupační zóny Německa ve 22 transportech více než 22 000 osob německé národnosti.
Postupně padla i bariéra nepropustné státní hranice, izolující po druhé světové válce region Broumovska na třech stranách od sousedního Polska. Broumov se stává centrem regionu a cílem návštěv z blízkého východního zahraničí i výchozím bodem cest do hospodářsky a turisticky atraktivních oblastí Dolního Slezska a Kladska.
PAMÁTKY
Turisté mohou obdivovat historické jádro města Broumova, které je na seznamu chráněných památek jako městská památková zóna. Má půdorys tzv. slezského typu - dvě hlavní ulice, které se sbíhají u Horní a Dolní brány a procházejí zastavěným prostorem. Vymezují tak náměstí (velké a malé) lemované měšťanskými domy. Tyto domy se dochovaly na středověkých parcelách. Konečný vzhled však vychází z empíru a historizujících slohů 19. století. Na náměstí se nachází Stará radnice sloužící již od 13. století jako fojtův dům. Od roku 1419 jedna z nejstarších radnic v českých poddanských městech. Celkovou přestavbou prošla radnice roku 1838 a poslední úpravy byly dokončeny roku 1994. Dominantou náměstí je barokní Mariánský sloup vytesaný z jednoho kusu kamene.Sloup pochází z dílny Jana Brokofa a na jeho vrcholu je socha Madony s Ježíškem. Do dnešní doby se dochovaly také pozůstatky městských hradeb a parkánů - části hradebních zdí u KD Střelnice, hradební věž, schodiště k předměstí s názvem Hladomorna (v současnosti rekonstruované vyhlídkové místo ve městě) a na západní straně města věž vestavěná do budovy dnešního farního úřadu.
Měšťanské domy na středověkých parcelách, vesměs s gotickými zaklenutými sklepy, dostaly svou dnešní podobu v 16., 18. a v 19. století. Z největšího renesančního domu č. 105 je po přestavbách zachován pouze bosovaný portál datovaný 1595. Síně domů č. 154 a č. 155 pod náměstím, postavené v 70. letech 16. století, jsou zaklenuty hvězdovými klenbami.
Stará radnice - v polovině 13. stol. fojtův dům, od roku 1419 jedna z nejstarších radnic v českých poddanských městech.
Benediktinský klášter sv. Václava byl založen v polovině 14. stol. na místě staršího hradu a obnovován po požárech v letech 1559, 1664 a 1684. Dnešní stav je výsledkem vrcholně barokní přestavby z let 1728 - 1733.
Nejstarší písemná zmínka o klášterním kostele sv. Vojtěcha je z roku 1357, kdy byla pravděpodobně dokončena stavba gotického dvoulodí s polygonálním závěrem kněžiště a dvěma věžemi - velkou hodinovou v ose západního závěru a menší zvonicí při severní straně kněžiště. Po požáru v roce 1684 byl kostel barokně přestavěn Martinem Alliem v letech 1685 - 1688.
Farní kostel sv. Petra a Pavla je poprvé připomínán v r. 1258, z kamene byl postaven ve 14. stol., v roce 1679 zahájena barokní přestavba kostela, v hrubé stavbě dokončená v roce 1680, nástavba věže nese datum 1682. Vnitřní zařízení bylo obnoveno po požáru v roce 1757.
Kostel sv. Václava u dolní brány byl postaven podle projektu K. I. Dientzenhofera po roce 1729.
Špitální kostel sv. Ducha na předměstí je spolu se sousedním špitálem připomínán již ve 14. stol., obnoven byl po roce 1450 a z kamene přestavěn v roce 1689.
Hřbitovní kostel P. Marie byl založen ve 13. stol. a po vypálení husity znovu postaven po roce 1459. Ochoz po obvodu kostela byl obnoven za opata Tomáše Sartoria na konci 17. stol.
KULTURA
V domě čp. 54, patřícím od r. 1419 městu, byla již od 2. pol. 18. stol. pořádána představení místních ochotníků a kočujících divadelních společností.
V opatském křídle kláštera benediktinů sídlí od roku 1980 Muzeum Broumovska. Kromě stálé expozice pořádá muzeum krátkodobé výstavy s vlastivědným zaměřením a výstavy výtvarného umění. Mimo jiné město spravuje a pronajímá sál kulturního domu Střelnice na ulici Střelnická a
výstavní síň ve Staré radnici na Mírovém náměstí č. 56.
SPORT
Ve městě působí mnoho sportovních oddílů a klubů. Nacházejí se zde mnohé sportovní zařízení: sportovní hala, tělocvična TJ Slovan, fotbalový stadion Opočenského, dětská hřiště (park Alejka, Schrollův park), volejbalové hřiště, sjezdovka na Janovičkách - 2 vleky a umělé osvětlení, Sportovní letiště Aeroklub Broumov, sportovní střelnice Broumov Olivětín, kluziště
TJ Jiskra Olivětín, Fotbalové hřiště TJ Jiskra Olivětín, herna stolního tenisu TJ Jiskra Olivětín, Sportovní areál Emericha Ratha.
STRAVOVÁNÍ
Více informací o stravování zde.
DOSTUPNOST
Vzdálenost vzdušnou čarou 22 km SV směrem od okresního města Náchod.
- Vlakem: žst. Broumov (trať č. 026), vzdálenost 800 m z centra (po žluté TZ).
- Autobusem: přímé autobusové linky z Prahy, Brna, Pardubic, Hradce Králové, Trutnova.
- Pěšky: červená TZ směr NPR Broumovské stěny a směr Meziměstí; modrá TZ směr Ruprechtický Špičák.
- Na kole: cyklotrasa č. 4020, 4000
- Autem: hlavní příjezdová silnice Náchod – Broumov: č. 303
Příjezdová silnice od Polska (ze směru Klodzko), přes hraniční přechod Otovice – Tlumaczow: č. 302
Příjezdová silnice od Polska (ze směru Walbrzych), přes hraniční přechod Starostín – Golinsk: č. 302
ZDROJ INFORMACÍ: www.broumov.net
|
|